Bésame! - 1.Díl

2. července 2011 v 17:13 | Shinara-chan -^-^- |  Kapitolovky
Název: Bésame!
Anime: Hetalia Axis Powers
Postavy: Španělsko(Antonio), Jižní Itálie(Romano/Lovino), Anglie(Arthur)
Autor: Shinara-chan
pozn. Zatím je to tak trochu o ničem. Ale příští kapitola bude lepší! Jinak pardon, udělala jsem z Arthura parchanta. Zatím jen náznakově, ale vyklube se z něj pěknej parchant ^^


Změnil se. Změnil se od té doby, co se vrátil z války. Už to nebyl ten vysmátý a lehkomyslný Španěl.
Nepoznával ho. Křičel na něj pokaždé, jak jen dostal příležitost. Šel z něj strach. Chtěl utéct, utéct co nejdál odsud.
Jenže neměl kam jít. Nikoho neměl. Možná přeci .. ne, k tomu se snížit nemohl. Hrdost mu nedovolila poprosit o pomoc maldšího bratra.
Co by si o něm taky pomyslel?

Romano tohle, Romano tamto! Tohle dlouho snášet nedokázal.

Změnil se. Zatraceně hodně se změnil! Tak moc, až to nebylo ani možné. Ne každý změna je dobrá, tahle toho byla zářným příkladem.

*flashback*
"Musím odjet, Romano.Nemám na výběr.Karel byl zvolen císařem a já musím být tam, kde je mě třeba. Chci, abys jel se mnou".

Takto zněl dopis, který mu tu Antonio nechal. Ani se nerozloučil!

Tehdy byl Romano mladší, než byl teď. Tehdy ho štvalo všechno, co Antonio udělal, nebo řekl. Bylo pochopitelné, že jeho nabídku nevybíravě odmítl. Kdyby tak věděl, jakou udělal chybu.

"Ty idiote..." sykl. Sám nevěděl, jestli ta slova patří jemu, nebo Antoniovi. Zaklonil hlavu a zahleděl se do zdobeného stropu. Nezbývalo mu nic jiného, než se modlit za Antoniův štastný návrat.

"Nalij mi víno, Romano." Antoniův hlas vytrhl Romana z přemýšlení. Trochu se zalekl tónu ve Španělově hlasu, znělo to jako jasný rozkaz.

Rychle vzal džbán do rukou a několika vratkými kroky přešel až ke stolu. Stál tam už několik hodin a bolely ho nohy.

"Nerozlij to," upozornil ho Antonio, když nahnul džbán, aby naplnil vysokou sklenici. Romano cítil, jak ho Antonio pozoruje. Jakkoliv se Antonio vyhýbal každé příležitosti se na něj podívat, teď přímo zíral. Upřený, zoufalý pohled.

V pokoji se rozhostilo nepříjemné ticho, ve kterém slyšel svůj vlastní dech. Zhypnotizovaně pozoroval, jak rudá tekutina oblizuje nevinné sklo sklenice, jejíhož okraje se dotýkaly Antoniovy rty. I přesto zahlédl, jak se Antoniova ruka pohnula. Ty dlouhé prsty se téměř dotkly jeho ruky. Prsty, které se kdysi dokázaly dotýkat věcí a lidí s takovou jemností a nežností. Ano, kdysi. To bylo to správné slovo.

Vyděsil se a ucukl, přičemž džbánem zavadil o sklenici, jejíž obsah se rozlil po leštěné desce stolu. Antoniovy prsty tvrdě dopadly do vína rozlitého na stole.

Romano se nafoukl. On za to přece nemohl! Nerozlil by to, kdyby ... Mlčel. Neříkal nic, jen probodl Antonia nenávistným pohledem. Snažil se ho nerozzlobit, vážně se snažil. Nebyla to jeho chyba, že čím víc se snažil, tím hůř to dopadalo.A když se to nedařilo, měl chuť s tím skončit. Měl toho plné zuby. Pevně sevřel prsty kolem dřbánu a pak ... pak ho pustil.

Doslova jím tříškl o zem. Ani pořádně nevěděl, co dělá. Pak se otočil na patě a dal se do běhu.

"Romano!" Slyšel, jak Antonio křičí. "Okamžitě se vrať!" No jistě! Vrátí se a Bůh ví, co by se stalo pak. Nezastavoval se a běžel. Slyšel za sebou rozčílené hlasy a běžel tak dlouho, dokud ho neobklopovalo naprosté ticho.Teprve pak se zastavil a pokusil se nabrat dech do plic.

"Říkal jsem ti, abys to nerozlil," řekl a hlas se mu třásl. Víno tiše dopadalo na podlahu.

Vyšel do zahrad, měl je rád, často do nich chodil. I doma měl zahrady, byly kousek od moře, a když si v nich jako malý hrával, slyšel mořský příboj a slaná vůně ho doprovázela na každém kroku. Tady moře neviděl, kolem něj byly jen zelené pláně. Chybělo mu moře a vříškání racků na pobřeží. I písek který se dostal všude.

"Ne!" zakroutil nesouhlasně hlavou. Nadával si za to, že na to vzpomíná. Že vzpomíná na chvíle, kdy se měl dobře, kdy byl svobodný. Jeho domov mu chyběl, to popřít nemohl.

Schoulil se u brány, byl tam stín a chlad. Cítil se tam v bezpečí, obklopen zelení a zpěvem ptáků. Černým myšlenkám však jen těžko dokázal uniknout. Co se muselo stát, aby se všechno vrátilo do starých kolejí?

Vzlykl. Třásl se vztekem i neznámou hrůzou. Už ničemu nerozuměl.

"Lovino?" Trhl sebou. Nesnášel, když mu tak někdo říkal. Setřel si slzy z očí a rozčileně vzhlédl nahoru. "Arthur? Co tu ten angličan dělá?" pomyslel si. "Přijel jsem si pro toho Španěla, ale tohle vypadá jako větší zábava" ušklíbl se. Když se Arthur usmíval, nikdy to nevěstilo nic dobrého. Vydal rozkaz k svázání Romana a stále ho pobaveně sledoval. Mladý Ital se ani nepokusil bránit. Byl zesláblý, ospalý a věděl že nemá šanci, takže to radši vzdal hned.

"Antonio" zamyslel se. Čekal, že sem přiběhne a jako správný princ z pohádky ho zachrání.
Za tuhle myšlenku by si rád dal facku.Taky by to udělal, kdyby zrovna na neležel svázaný na anglické loďi.
Co si vůbec myslel? Antonio už takový, jaký bával dřív. Už ho jeho city naprosto přestaly zajímat. Alespoň takto to cítil on.

"Romano!Romano!" kříčel tak nahlas, jak jen dovedl.

"Asi jsem to přehnal" pomyslel si.On nechtěl být tím, čím byl. Necítil se jako vládce světa, nenáviděl stíny, které ho dnem i nocí pronásledovaly. Nemohl být milý k lidem, které měl rád, nesměl jim dovolit podrývat autoritu, kterou nikdy neměl.

Poslední dobou prohrál mnoho bitev. Příliš mnoho bitev. Další porážku si už prostě dovolit nemohl.
Ale teď byla nejdůležitější věc najít Romana...
_________________________________________________________________________________________

Co asi Arthur zamýšlí s Romanem?
Najde ho Antonio, dřív se mu něco stane?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shizuka Takehiko →tvoje SBéčko ^w^← Shizuka Takehiko →tvoje SBéčko ^w^← | Web | 2. července 2011 v 17:29 | Reagovat

Vuáá! a prej že já umím pěkně psát! tohle je dokonalost sama! ♥w♥
ale... jak si mi mohla tak znetvořit Iggyho T^T tos nemohla vybrat třeba Francise? xD xD ale tak to neva, tak je to víc zajímavý xD
Už se těším na další díl ^^

2 FantasyGirl FantasyGirl | E-mail | Web | 2. července 2011 v 19:03 | Reagovat

Perfektne opísané, naozaj perfektne :) Som zvedavá, čo sa stane ďalej, lebo ten angličan ma naozaj prekvapil O.o

3 Shizuka Takehiko →tvoje SBéčko ^w^← Shizuka Takehiko →tvoje SBéčko ^w^← | Web | 2. července 2011 v 19:39 | Reagovat

To je jedno xD byla by sranda, kdyby byl Francis ještě k tomu perverzákovi zoofil xD xD xD

4 miss-MiŠel miss-MiŠel | 2. července 2011 v 21:10 | Reagovat

máš u mě hodnocení blogu

5 nuun nuun | Web | 30. července 2011 v 2:56 | Reagovat

Uííí ! Zbožňuji povídky ^^ jdem se  vrhnout na čtení :D

6 Pauline Pauline | Web | 5. září 2011 v 19:42 | Reagovat

Na tohle jde říct akorát veliké wááááu! :) sice jsem se naprosto ztratila v těch postavách, ale styl, kterým je to napsané, se to čte samo ;) jednou budeš spisovatelka!!!!! :) ;))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama